Asụsụ ibibio
asụsụ, modern language
obere ụdị nkeIbibio Dezie
mba/obodoNaijiria Dezie
ụmụ amaala kaSteeti Abia, Ȯra Akwa Ibom, Ȯra Cross River, Ȯra Rivers, Ndị Ibibio Dezie
ụdị asụsụsubject–verb–object Dezie
usoro ederedeLatin script Dezie
Ọkwa asụsụ Ethnologue3 Nkwukọrịta sara mbara Dezie

 

Onye Ibibio ọkà okwu, nke edere na United Kingdom.

Ibibio (nke kwesịrị ekwesị) bụ asụsụ obodo nke ndị Ibibio nke Akwa Ibom State na Abia State, Nigeria, nke sitere na asụsụ Ibibio-Efik nke asụsụ Cross River. A na-eji aha Ibibio eme ihe mgbe ụfọdụ maka ụyọkọ asụsụ niile. N'oge tupu ọchịchị ndị eze, e ji ideograms Nsibidi dee ya, yiri Igbo, Efik, Anaang, na Ejagham. Ibibio nwekwara mmetụta na asụsụ ndị Afro-American dị ka okwu AAVE dị ka buckra, na buckaroo, nke sitere na okwu Ibibio Mba, na omenala Afro-Cuban nke abakua.

Mkpụrụ okwu dezie

Mkpụrụ okwu Ibibio [1]
Ọnụ Coronal Palatal Velar Akpụkpọ ahụ
Ụgbọ imi m n ɲ ŋ
Plosive voiceless b t k k͡p
voiced d
Ihe na-esiri ike voiceless f s
Ihe atụ j w
  • /m, b/ are bilabial, whereas /f/ is labiodental.[2]
    • /b/ has two allophones, which occur in complementary distribution: voiceless [p] and voiced [b].[3]
  • /n, d, s/ are alveolar [[[:Àtụ:IPAplink]], Àtụ:IPAplink, Àtụ:IPAplink], whereas /t/ is dental [t̪].[2]
  • A na-achọpụta //ŋ// dị ka [ŋ͡w].
  • /b/ → [β]
  • /t, d/ → [ɾ]
  • /k/ → [ɢ̆] or [ɰ]
Ogologo maka Ibibio monophthongs, site na Urua (2004:106)
Mkpụrụ ụdaume Ibibio[2]
N'ihu Nlaghachi
unrounded unrounded rounded
N'akụkụ i u
N'etiti e ʌ o
Emeghe a ɔ
  • /i, u/ are phonetically near-close [[[:Àtụ:IPAplink]], Àtụ:IPAplink].[2]
  • /e, ʌ, o/ are phonetically true-mid; /ʌ/ is also strongly centralized: [[[:Àtụ:IPAplink]], Àtụ:IPAplink, Àtụ:IPAplink].[2]
  • /a, ɔ/ are phonetically near-open; /a/ is central rather than front: [[[:Àtụ:IPAplink]], Àtụ:IPAplink].[2]

N'et/i, ʌ/ti ụdaume, /i, u, o/ nwere allophones ndị a [[[:Àtụ:IPAplink]], Àtụ:IPAplink]-ede [ɪ, ə], ʉ, ə], n'otu n'otu. [1] Ọ dịkarịa ala n'ihe banyere [ɪ, ə], mmezu ahụ nwere ike ịdịtụ iche (dịka nso-etiti [e, ː]), n'ihi na ụkpụrụ IPA ndabara nke akara [ɪ,ə] yiri mmezu nkịtị nke ụdaume Ibibio /i, ʌ/. N'otu aka ahụ, [ʉ] nwere ike ịbụ n'ezie ihe dị nso, kama ịdị nso [ʉ].

N'asụsụ ụfọdụ (dịka. Ibiono), /ɪ, ʉ, ə/ na-apụta dị ka fonemes dị iche na /i, u, o/.[2]

Ibibio nwere ụda ise: elu, etiti, ịrị elu, ịda na ala. Enwere ike iji okwu mee ihe iji gosipụta ihe abụọ ma ọ bụ karịa dị iche iche dabere na ụda a na-ekwu na ọ bụ.

Mkpụrụ akwụkwọ Ibibio[1]
a b d na Isiokwu f gh h i ị ị k kp m n ñ ñw ny o ọ bụ Mmiri na-agụ p s t u ụ ụ ụ ụ w na
  1. Essien (1990). "0.3.6", A Grammar of the Ibibio Language. Ibadan: University Press Ltd. ISBN 978-2491-53-5. OCLC 24681999. 

Akwụkwọ dezie

 

Ịgụ ihe ọzọ dezie