Minmose (onye nlekọta ọrụ)

Minmose (onye nlekọta ọrụ)
Mmádu
ụdịekerenwoke Dezie
Ọrụ ọ na-arụonye na-ese ụkpụrụ ụlọ, ndị agha Dezie
Flọruit15. century BCE Dezie

Minmose bụ onye nlekọta nke ndị ụkọchukwu nke ọnwa, onye nwe Thebes na onye nlekọta ọrụ n'ime ụlọ nsọ niile nke Upper na Lower Egypt maka ndị Fero Ijipt Thutmose III na Amenhotep II . O sonyere na njem njem na Syria, n'oge mkpọsa nke asatọ Thutmose, [1] yana Nubia [2] na, dị ka ọchịagha nke ndị agha, na Takhsy - ókèala dị n'etiti Damaskọs na Kenan. Ọ ga-abụ na njem ahụ ha gara na Takhsy metụtara mkpọsa Amenhotep nke Abụọ. [1]

Ushabti nke Minmose

Akụkọ ihe mere eme

dezie

Na mgbakwunye na ilekọta owuwu nke ọtụtụ ụlọ arụsị, Minmose nakọtara ụtụ isi na Retenu, na na Nubia n'oge mkpọsa Nubian nke Thutmose na afọ 49th nke ọchịchị Fero. [1] Ọ dịrị ndụ na narị afọ nke 15 BC.

A maara ya site n'ọtụtụ ihe oyiyi a chọtara n'ala Ijipt nile. [3]

Ihe ndetu

dezie
  1. 1.0 1.1 1.2 Redford p.174
  2. Redford p.173
  3. Wolfgang Helck: Urkunden der 18. Dynastie, Heft 18, Berlin 1956, pp. 1441-1448

Akwụkwọ akụkọ

dezie
  • Alan Gardiner, Egypt nke Fero. pp. 197–199. Mahadum Oxford, 1964.
  • Donald Bruce Redford, Agha na Syria na Palestine nke Thutmose III, Brill Academic Publishers 2003