Asụsụ Mundang

Mundang bụ Asụsụ Mbum nke ndịda Chad na ugwu Cameroon.

Olumba Gelama nke Cameroon nwere ike ịbụ asụsụ dị iche.

Nbudata dezie

Mundang, nke ndị na-asụ 44,700 na Cameroon (SIL 1982), na-asikarị na ngalaba Mayo-Kani, Far North Region, na obodo Mindif, Moulvouday, na Kaélé. A na-asụkwa ya ruo n'ókè dị ala na ndịda Mayo-Kebi, n'ebe ọwụwa anyanwụ nke Bibemi commune (Bénoué ngalaba, Northern Region), chere ihu n'ókè Chadian. Mundang nke Lere (nke dị na Chad) na Mundang nke Cameroon (nke dị na Lara na Kaélé) yiri nke ukwuu. [1]

Ọmụmụ ụdaolu dezie

Mkpụrụ okwu dezie

Akpụkpọ ahụ Alveolar Palatal Velar Egbugbere ọnụ<br id="mwJw"> Mkpịsị aka
Plosive/Africate
enweghị olu p t t͡ʃ k k͡p ʔ
kwuru okwu b d d͡ʒ ɡọ ɡ͡b
Nri mb nd ɲd͡ʒ ŋɡ ŋmɡ͡b
implosive ɓ ka
Ihe na-esiri ike enweghị olu f s ʃ h
kwuru okwu v z ʒ
Ụgbọ imi kwuru okwu m n ŋ
Glottalized Ọdịdị __ibo__ N'ihi ya
Tap Ọdịdị ɾ
N'akụkụ l
Glide etiti j w
Glottalized ʔj ʔw
  • /ɓ, ɗ/ nwekwara ike ịnụ dị ka laryngealized [ɓ̰, ɗ̰] n'etiti ndị na-ekwu okwu.
  • /ʔw/ nwekwara ike ịnụ dị ka allophones abụọ laryngealized [ʔv̰, ʔw̰].
  • Enwere ike ịnụ ụda /ɓ, k/ dị ka fricatives [β, ɣ] na ọnọdụ intervocalic.
  • /h, w/ nwere ike ịnụ dị ka ọnụ [ç, ɥ] mgbe ọ na-esote /i/.
  • /ɾ/ nwekwara ike iru retroflex n'etiti olumba ma ọ bụ trill [r] mgbe ejikọtara ya.

Mkpụrụedemede dezie

Mkpụrụedemede ọnụ
N'ihu Central Ịlaghachi azụ
N'akụkụ i iː ə u uː
Ihe dị nso ɪ ɪː ʊ ʊː
N'etiti etiti na eː o oː
N'etiti oghere ɛ ɛː Ọ bụ n'afọ ka a na-akpọ ɔː
Emeghe a aː
  • /ə/ nwekwara ike iru nso [ɨ].[2][3]
Mkpụrụedemede imi
N'ihu Central Ịlaghachi azụ
N'akụkụ Ọ bụ: ike: Mgbe ahụ:
Ihe dị nso ɪ̃ ɪ̃ː ʊ̃ː
N'etiti oghere ɛ̃ː ɔ̃ː
Emeghe ãː n'ala a:

Usoro ide ihe dezie

Mundang Alphabet
Nnukwu ihe ndị dị mkpa A B Ọ bụ ihe efu C D Ɗ E Ə F G H M J K L M N Ŋ O P R S T U V W Y Z
Obere mkpụrụedemede a b ɓ c d ka na ə f g h i j k l m n ŋ o p r s t u v w na z

A na-eji mkpịsị aka eme ihe: ã, ẽ, ə̃, ĩ, õ

Edensibia dezie

  1. (2012) in Binam Bikoi: Atlas linguistique du Cameroun (ALCAM), Atlas linguistique de l'Afrique centrale (ALAC) (in fr). Yaoundé: CERDOTOLA. ISBN 9789956796069. 
  2. Elders (2000). Grammaire Mundang. Leiden University. 
  3. Elders (2006). Issues in comparative Kebi-Benue (Adamawa), 37–88.